Elementární analýza vlasů u dětí s poruchami autistického spektra.

Autismus je neurovývojová porucha, která se vyznačuje závažnými problémy s komunikací, sociálními dovednostmi a opakovaným chováním. Diagnostikuje se především do tří let věku dítěte. Příčiny autismu jsou vícefaktorové. V současnosti se přijímá, že jde hlavně o genetické, epigenetické faktory a o vlivy z prostředí. Mnoho oblastí mozku vykazuje u autistických dětí abnormality, včetně mozečku, hipokampu, temenní a prefrontální kúry. Čím dál větší roli na epigenetické změny u autistických dětí (1) se připisuje vlivu narušené minerální rovnováhy. Když přicházíme na svět, připadá až jedna osmina naší tělesné hmotnosti na mozek. Spotřebovává také více než jednu třetinu energie, kterou máme k dispozici. Během růstu se tyto poměry mění. Ale nervové buňky jsou nejvíce „žravé“ v předškolním věku. U čtyřletého dítěte je až polovina energie získaná ze stravy určena pro mozek, v němž tehdy vzniká rekordní počet spojení. Právě tehdy bychom se měli postarat o dobrou mineralizaci našeho dítěte. V poslední době se v případě dětí s ASD přisuzuje značná pozornost epigenetickým změnám vedoucím ke snížené expresi genů kódujících reelin (2). Jde o bílkovinu sehrávající klíčovou roli v neurologickém vývoji, stejně jako u poporodní synaptické plasticitě. Reelin sehrává roli v patogenezi poruch autistického spektra (ASD) (3). Exprese genu Reelin (RELN) je u dětí ze spektra autismu výrazně snížená jak v mozku, tak i na periferiích. Hypermetylace promotora genu RELN objevená u autistických dětí je také často posmrtně objevena v mozcích pacientů se schizofrenií a bipolární poruchou, Obecné nedostatky zinku a hořčíku a s tím spojená zvýšená hladina těžkých kovů, jako je hliník, olovo, arsen a rtuť, se zdají být kritické pro neurovývojové procesy tohoto období. Mohou mít zásadní vliv na epigenetické změny.

Minerály lze přirovnat k „žhavícím svíčkám“ našeho života. Jsou faktory téměř všech enzymů v našem těle. Bez enzymů náš organismus nemůže fungovat. Základem pro to je správný přísun minerálů ze stravy a ještě více jejich vzájemné vztahy. Pro porozumění neurovývojových poruch u autistických dětí je vliv minerálních poruch na procesy acetylace proteinů histonů a metylace DNA. Nedostatky zinku a hořčíku zpomalují procesy demetylace DNA a acetylace histonů, tyto minerály jsou rovněž zapotřebí pro správné fungování metyltransferáz a demetyláz. K epigenetickým změnám se přidávají ještě genetické změny, tak zvané SNP (single nucleotide polimorfizm), tedy polymorfismus jednotlivých nukleotidů. Teprve součet těchto změn určuje efektivitu enzymů metylujících naší DNA a histony. Na polymorfismus našich genů nemáme vliv, dědíme ho po našich rodičích. Ale na epigenetiku ano, nejdůležitější je v tomto případě dobrá mineralizace, především díky správnému jídelníčku. Víme ovšem, že u autistických dětí je častým způsobem vybíravost v jídle a když k tomu přidáme eliminační diety, je kontrola mineralizace klíčovou etapou v procesu terapeutické podpory. Právě elementární analýza vlasů EHA nám ukáže hladiny minerálů, jako jsou vápník, hořčík, sodík, draslík, železo, měď, zinek, chrom, selen a mnoho dalších. Ale také hladiny těžkých kovů. Víme už, že minerály jsou klíčové pro náš metabolismus. Vápník je např. nezbytný pro správnou mineralizaci kostí a zubů. Ale málo kdo z nás ví, že může docházet k takzvané transmineralizaci, kdy vápník přechází do tkání, kde může napáchat mnoho škod. To se krom jiného týká mineralizace aterosklerotických plátů. Přebytek vápníku v mozku zase nedovoluje našim dětem, aby se zklidnily. Musíme se tedy postarat nejen o odstranění těžkých kovů, které zpomalují metabolické procesy, ale také dobrých prvků, které se ocitly tam, kde neměly, jako je třeba vápník. Všechny prvky působí v párech a ovlivňují se. A tak může nadbytečné množství jednoho prvku snížit vstřebávání jeho protějšku. Hořčík je antagonista rtuti. Správná hladina hořčíku nás chrání před ukládáním rtuti v našem těle. Jiným příkladem je také vysoký příjem vápníku snižující vstřebávání zinku ve střevech (to ovlivňuje metylační proces) (4). Pokud to přeneseme na stravovací návyky: čím více máme v dietě homogenizovaných sýrů, tím menší je vstřebávání zinku, prvku zodpovědného mimo jiné za správné působení pepsinu (enzymu rozkládajícího v žaludku bílkoviny), slinivky a hypofázy, ale také za metylační procesy.

Jaké jsou nejčastější faktory vedoucí k narušení minerální rovnováhy:

  • Jídelníček chudý na minerální látky.
  • Střevní dysbiózy, které vedou k sníženému vstřebávání a trávení.
  • Stres, který snižuje hladinu minerálních solí, především hořčíku a zinku.
  • Nadměrný příjem těžkých kovů, které v enzymech nahrazují minerály a interferují s jejich vstřebatelností.
  • Chronické bakteriální a virové infekce, které vyvolávají vyplachování minerálních solí.
  • Toxické přísady do potravin, např. margaríny a rostlinné tuky ztužované těžkými kovy.
  • Pitná voda, která může být znečištěna chlórem, hliníkem, fluorem a někdy mědí.
  • Pitná voda, která může být znečištěna chlórem, hliníkem, fluorem a někdy mědí.

„Děti s hladovými mozky“ je kniha považovaná za bibli tisíců rodin s autistickými dětmi po celém světe. Autorka ukazuje, že nemoci z autistického spektra jsou složitá biomedicínská onemocnění, plynoucí ze značné podvýživy mozku. Nejde zde o nedostatek makroprvků, u těchto dětí je hlavním problémem spíše porucha mineralizace spojená se střevními dysbiózami, prosakujícím střevem, poruchami trávení a vstřebávání. Problém zesiluje vybíravost v jídle a stravovací návyky v rodinách autistických dětí. Díky výzkumům dr. Paula Ecka (považovaného za otce současných dietetických terapií) krom jiného i možností určit v EHA toleranci sacharidů, tedy to, jestli má náš organismus tendence k hypo- nebo hiperglikemii, můžeme při narovnání hladiny minerálů zlepšit práci mozku pomocí jeho dobrého okysličení. Dr. Paul Eck se na nemocné díval holisticky a využíval k tomu právě EHA.

Dobře interpretované výsledky EHA nám mohou poskytnout mnoho informací o zdravotních tendencích a u dětí a starších osob vysoce korelují s projevy. Nesprávné zdravotní tendence mohou být zmírněny správným narovnáním hladiny minerálů. Čím dříve poznáme naše „slabiny“, tím větší máme šance na zdravý život a v případě autistických dětí přináší možnost správné podpory rozvoje mozku.

EHA nám umožňuje určit:

  • Hladinu toxických těžkých kovů.
  • Nedostatky prvků a narušení jejich rovnováhy.
  • Metabolický typ: rychlý, pomalý nebo smísený.
  • Funkce nadledvinek.
  • Rovnováhu vegetativního nervového systému: sympatikus vs. parasympatikus.
  • Metabolismus bílkovin: katabolismus vs. anabolismus.
  • Energetickou úroveň.
  • Energetickou úroveň.
  • Úroveň tolerance sachardidů, nesnášenlivost glukózy vs. hypoglykemie.

Každé dítě má jiné nedostatky a ty lze právě zjistit při vyšetření vlasů. U jednoho bude nutné pracovat na nedostatečné činnosti štítné žlázy (nedostatek hormonů štítné žlázy může u některých dětí vyvolávat autistické projevy) a u jiného zvýšit antioxidační ochranu

<Častý dotaz rodičů: proč nestačí vyšetřit minerály v periferní krvi?

Hladina minerálů v krvi je udržována pokud možno na stálé úrovni. Velké fluktuace v hladině minerálů, glukózy nebo hormonů by mohly mít drastický vliv na mnoho citlivých orgánů, včetně mozku Pokud např. hladina vápníku v krvi klesne pod poplašnou úroveň, je vápník „vytahován“ z kostí. Osoba může mít osteoporózu a hladina vápníku v séru bude v normě. Podobně je tomu u hladiny hořčíku v krvi, ta může být v normě, ale v tkáních ho bude nedostatek, což povede k problémům s tlumením a detoxikací těžkých kovů. Vlasy jsou tkáň, do níž jsou uvolňovány minerály, jichž je příliš. Ty, kterých máme nedostatek, nebudou do vlasů vylučovány. Vlasy a jiné tkáně jsou rezervoárem minerálů, jakýmsi příručním skladem. Pokud jsou rezervy nízké, uvidíme to dříve ve vlasech než v periferní krvi. Hladina minerálů zkoumaných v krevním séru může záviset na denní době, na tom, co jsme předtím jedli, úrovni fyzické aktivity a dokonce i na naší náladě během odběru krve. Ve vlasech máme obraz toho, co se dělo v našem organismu během posledních 2-3 měsíců. Osvědčená dietetická praxe říká „Test, not guess”, tedy česky testuj, nehádej. Zkušený dietetik by měl objednat vyšetření, včetně EHA, aby správně určil dietu nebo/a suplementaci pro autistické děti. Soupis použité literatury: 1. Assessment of Infantile Mineral Imbalances in Autism Spectrum Disorders (ASDs) Hiroshi Yasuda and Toyoharu Tsutsui Int. J. Environ. Res. Public Health 2013, 10, 6027-6043. 2. The role of Reelin in pathology of autism S H Fatemi. Molecular Psychiatry (2002) 7, 919 920. 3. Differential methylation at the RELN gene promoter in temporal cortex from autistic and typically developing post-puberal subjects Lintas C, Sacco R, Persico AM. J Neurodev Disord. 2016 Apr 29;8:18. 4. Zinc in Gut-Brain Interaction in Autism and Neurological Disorders Guillermo Vela, Peter Stark, Michael Socha, Ann Katrin Sauer, SimoneHagmeyer, and Andreas M. Grabrucker , Neural Plast. 2015 Mar 23. 2015: 972791. Autor: dr Anna Romaniuk, mikrobioložka, imunoložka, psychodietetička www.dietafeingolda.pl